Qauto.cz

 

kontakt qauto@email.cz

 
           
  web na podporu elektromobility  
 

 
   

 

 
   
         
     

 

 
     

Nejčastější otázky a odpovědi

 
     

(červen 2018)

 
         
 

   Peugeot 106 Electric

              - galerie

  Není výroba benzínu a nafty a jejich přímé spálení v autě mnohem ekologičtější a efektivněnjší jak nabíjení elektromobilu ? (2018)  
      - elektromobil má průměrnou spotřebu cca 15kWh na 100km. Jeden litr benzinu má cca 10kWh energie tzn. je to jako by měl spalovací motor spotřebu 1-2 litry na 100km. Takových aut asi moc nebude.  
 

   Nissan Leaf ZE0

              - náš Leaf

              - cesta na Slovensko

              - galerie

  - už při těžbě ropy je třeba velké množství elektrické energie. Dále další energie je potřeba na dopravu ropy do rafinerie - pokud se jedná o dopravu ropovody, pak se jedná opět o elektřinu. Samotná rafinace ropy je proces obrovsky energeticky náročný. Další nezanedbatelné množství energie je potřeba na dopravu paliv k pumpě + ta pumpa taky potřebuje elektřinu. Jen když toto všechno sečteme, dostaneme téměř 12kWh energie, kterou potřebujeme na to, abychom vyrobily 1 litr benzinu nebo nafty a dopravili jej k čerpací stanici.  Tento litr ovšem obsahuje pouze 10kWh energie, ze které spálením v autě využijeme jen asi 3 kWh na pohyb auta, které na tento jeden litr průměrně ujede asi jen 15-20 km při spotřebě 5-6l/100km. Elektromobil na těchto 22kWh průměrně ujede cca 150km.  
         
 

   Nissan eNV 200

             - elektrouživatel

             - po 180 000 km

  Pokud vezmeme pouze čistou energii obsaženou v 1 litru benzinu cca 10kWh, potom spalovacímu autu vystačí na 15-20km. Ev by na stejnou energii ujel cca 80km. A to by mu na to stačila už ta primárně vyrobená elektřina např. pro těžbu ropy nebo její rafinaci. Argumenty zaslepených petrolheadů, že na provoz EV nebudeme mít dost elektřiny jsou tedy zcela liché a účelové.  
         
 

   otázky a odpovědi

   úvahy a kalkulace

   akce & srazy

   testy elektromobilů

   co se spalovacím motorem ?

  Spalovací motorek v autě tedy v žádném případě nemůže být efektivnější jak elektromobil. Jednoduše řečeno, pokud přestaneme rafinovat ropu, budeme mít elektrické energie pro provoz cca 3x tolik elektromobilů než kolik jezdí dnes osobních aut se spalovacími motorky. To je ovšem velmi zjednodušený pohled. Z rafinované ropy se pouze cca 35% využívá pro výrobu paliv tzn. rafinaci ropy se zcela v nejbližší době určitě nevyhneme, ovšem např.  snížení objemu rafinované ropy na polovinu při přechodu na provoz elektromobilů by mohlo být reálné - ovšem to je závislé na rozvoji elektromobility.  
          
         Je elektromobil jen pro nadšence nebo jen image pro zbohatlíky? K čemu mi bude, když na dovolenou k moři s tím jet nemůžu....? (2015)  
 

 

 

Dnešní EV jsou drahé. Dle statistik v ČR je bohužel naprostá většina soukromých aut pořizována jako ojetiny. V malém množství jsou to potom nové vozy s pořizovací cenou do cca 300tis Kč a v těchto cenách se ještě kvalitní EV asi pohybovat nebudou. Vyšší cena elektromobilů, ale není chybou techniky a elektromobil nemůže za to, že většina obyvatel u nás na něj bohužel finančně nedosáhne. Navíc, pokud se u nás kupuje auto, nový majitel očekává universálnost - a bohužel s EV na se na cestu do Chorvatska zatím málokdo vydá, protože EV jsou dnes koncipovány jako tzv. městské a příměstské vozy. Že se nejedná o pohlcovače dálničních stovek kilometrů a že za takový výrobek by někdo měl dát své peníze, většina českých zákazníků nechce slyšet - přes to, že 99% všech cest vykonají do cca 200km / den. Je to obdoba toho, jako kdybychom řekli, že např. Formule 1 je nesmysl, protože má špatné jízdní vlastnosti v terénu a nemá kufr.

1) dnes již jsou elektromobily takové konstrukce, že v nich můžete jet v civilizované Evropě i s rodinou v podstatě kamkoli - nabití trvá cca 30 min.

2) každá věc i elektromobil je vyrobena pro nějaký účel. Většina dnešních elektromobilů je primárně určena pro městský a příměstský provoz a tomu odpovídá i jejich konstrukce. Starší typy jako např. P106e vychází ze seriového modelu se spalovacím motorkem a nikdo normální nepočítá, že v takovém autě nebo např. ve Smartu, Fiatu Punto atd., že by  vyrazil v létě s rodinou k moři do Španělska nebo že by v takovém autě denně jezdil např. Praha-Ostrava / rovnou se tímto omlouvám všem nadšenců, kteří to zvládnou, ale nepovažujme takové cestovatele ze běžného spotřebitele.

3) pokud si dokážeme vyhodnotit proč potřebujeme auto, kam a jak často v něm budeme jezdit atd. potom je mnoho lidí, pro které bude elektromobil ideální volbou. V ČR dle mého názoru to bude většina řidičů. Cca 30hal / km a nemuset příštích min. 10-15let jezdit k pumpě a do servisu, jsou hodně silné body k zamyšlení....

 
         
      Na kolik Vás tento (P106e) elektromobil přišel ? (2012)  
     

- je přivezený ze Švýcarska a stál 2000 Franků,  s tím, že je to pro ně šrot se zničenými akumulátory, m.j. jsem na ně ještě několik let celkem dobře jezdil. Jak jsem psal v úvodu, vydržely celkem 12 let / ke konci dojezd cca 40-50km.  Jedna perlička: když jsem se kdysi ptal u dealera Peugeot na nový 106 Electric, tak vůbec nevěděli, že něco takového vyrábí. Po prověření - by prý přivézt šel, stál by asi 1 milion Kč, ale nešel by provozovat na našich komunikacích, protože to prý zákon neumožňuje. To se po vstupu do EU naštěstí změnilo.

 
         
      Bude náš stát prodej elektromobilů někdy podporovat ? (2015)  
     

- při rozvoji elektromobility by stát přišel o peníze ze všech daní z prodeje pohonných hmot. Na druhou stranu by získal zdravější životní prostředí, přispěl by ke zdraví obyvatel, něco by i ekonomicky získal díky své majetkové účasti v ČEZu atd. Dle mého názoru náš stát nebude aktivně elektromobilitu podporovat - ovšem o její podpoře bude prostřednictvím svých představitelů hodně mluvit...... Možná se objeví nějaké pseudoprojekty, které ovšem k výraznějšímu rozvoji elektromobility nepovedou.     Věřme, že ceny elektromobilů budou co nejrychleji klesat k úrovni dnes běžných aut se spalovacími motorky. Následně velmi brzy budou běžná elektrická vozidla a spalovací motor skončí v osobní dopravě u několika málo nadšenců, kteří možná ještě chvíli budou pořádat srazy / ovšem v pouze určených lokalitách, kde nikomu nebude vadit jejich smrad a kravál... Až pojedou domů, tak budou muset skousnout, jak je předjíždí i malé městské elektromobily.....

 
         
      Je elektromobil ekeologičtější jak spalovací motor? není to naopak ? (2015)  
         
     

dostal se ke mě i názor, že přece spalovací auto má jeden svůj výfuk přímo na autě, kdežto EV jej má u nejbližší elektrárny...

Počítejme společně:

- elektromobil má jeden výfuk v elektrárně / bez uvažování současného energetického mixu, bez vlivu obnovitelných zdrojů, vodních, větrných či solárních elektráren - i těch na střechách RD u kterých se EV nabíjí - tzn jeden výfuk (komín) - odsířený, odfiltrovaný, spalující stále při ideálních podmínkách a také stále měřený a kontrolovaný - nevíc vyrábějící energii i pro naše ostatní spotřebiče a obecně pro celou ekonomiku. Navíc jak uvádím výše, z 99% EV spotřebovává jen energetické přebytky.

- spalovací motor má výfuk vlastní, dále u auta co PHM přivezlo k pumpě, v rafinérii, na tankerech, na strojích při těžbě ropy atd. atd. Navíc všechny procesy výroby a dopravy ropy / PHM / potřebují také zmiňovanou elektřinu včetně poslední benzinové pumpy. Kromě toho, výroba PHM potřebuje ropu - což je omezený přírodní zdroj a i jeho vlastní těžbou dochází k celkem zásadní devastaci krajiny. Nejsem ekolog, ale závěr ať si každý udělá sám - mě to vychází celkem jasně.

- jinak je dost majitelů spalovacích motorů, kteří jsou přesvědčení o "ekologičnosti" toho jejich krásného nového spalovacího autíčka, protože má přece nový motorek, k tomu řídící elektroniku, někdy je to i hybrid se spalovacím motorem, vynikající výfukovou soustavu s katalyzátory a filtry pevných částic a mnoho dalšího. Zkuste si prosím sami odpovědět, kam se tedy všechny ty škodliviny podějí? kam nám "zmizí" ?............  Nezmizí. Filtrace a katalyzátory je z části sice zachytí a co dál? V servisu nám je vymění a ekologicky vyhodí: na skládku, do spalovny atd. Odtud se opět dostávají do ovzduší, do země, do spodních vod.... Ovšem majitel je klidný a dál jezdí s dobrým pocitem, že jeho auto téměř neškodí, protože má všechny ty vychytávky, není skoro cítit a z jeho výfuku přece ten kouř ani kolikrát není vidět......

 
         
      Je elektromobil opravdu ekologický ? (2014)  
     

- centrální výroba energie je efektivnější, než lokální spalování přímo ve vozidle, nehledě na potenciál lokálních obnovitelných zdrojů elektrické energie. Závěr - ano, už kvůli odpovědi na předchozí dotaz, elektromobil může v naprosté většině využívat pouze energetické přebytky v době, kdy výroba energie převyšuje její spotřebu - viz. již funkční tarif pro nabíjení elektromobilů u distributorů. Pozn. každý, kdo má doma auto se spalovacím motorkem neřeší ekologičnost těžby ropy, její zpracování, rafinaci, dopravu a další ekologickou a energetickou zátěž. Proč to tedy lidé řeší u elektromobilů ......?

 
          
      Budeme potřebovat pro rozvoji elektromobility nové elektrárny ? (2014)  
     

- tohle by byla pravda, kdyby byl elektromobil běžný spotřebič. Ovšem jedná se o akumulační zařízení - není to vysavač nebo televize. naprostá většina soukromých majitelů elektromobilů dobíjí za nízký tarif tzv. nočním proudem, což jsou v podstatě energetické přebytky. Protože zatím nikdo nevymyslel, jak elektřinu skladovat, tak dnes většinu takové energie vyhodíme oknem - ovšem vyrobit se musí. Kromě přečerpávací elektrárny na Dlouhých Stráních, několika bojlerů, akumulačních kamen a pod je elektromobil jediným akumulačním zařízením, které při svém rozšíření dokáže takovou energii efektivně využít. Energetické přebytky jsou jen v ČR řádově 16 TWh což dokáže "nasytit" statisíce elektromobilů. Navíc při využití této energie dochází ke stabilizaci energetické sítě. Při stejné produkci elektřiny dojde k podstatnému navýšení jejího prodeje. To by se ve výsledku projevilo výrazným nárůstem zisků rozvodných a distribučních společností, tzn především tyto společnosti určitě mají na rozvoji elektromobility velký zájem - ovšem je zde proti sobě zájem státu a zájem distribuční společnosti....      Z uvedeného důvodu není potřeba stavět žádnou novou elektrárnu nebo nový blok jaderné elektrárny. Ovšem, jako mediální důvod ke stavbě se určitě ještě mnohokrát elektromobilita objeví.

 
         
      Může mi v lese nebo v dopravní zácpě dojít energie pro jízdu ? (2014)  
      - pokud je řidič hloupý a slepý - potom při jízdě může dojít energie a auto se zastaví. Musí být ovšem splněno několik podmínek:

Musím se vydat na cestu, pro kterou už při výjezdu nemám dostatečnou kapacitu v bateriích a nepočítám s načerpáním energie cestou. Musím ignorovat veškerá hlášení z palubního počítače popř. elektroniky vozidla a musím ignorovat chování vozidla. Elektromobil disponuje ještě důmyslnějším systémem varování před takovou situací než je systém běžných spalovacích aut, kde je varování o zbylém palivu  "omezeno" na ručičku, kontrolku a hlášení počítače o dojezdu - i když i toto je, podle mě, víc než dostatečné. Pokud si je schopen řidič ohlídat stav paliva v nádrži, energie z baterií mu dojít nemůže. Zácpa na silnici dojezd nijak neovlivní. Elektromobil (na rozdíl od spalovacího motoru) spotřebovává energii pouze při jízdě a  teoreticky může postávat v zácpě donekonečna....

- závěr - ano, energie může dojít jízdou, ale musím být blbec a ignorant .....

 
         
      Ubírají zapnuté spotřebiče v autě na dojezdu ? (2014)  
     

většina elektromobilů má samostatnou palubní 12V / cca 40Ah baterii pro 12V okruh, ze kterého jsou všechny spotřebiče napájeny. Starší modely elektromobilů s elektrickým topením jsou tímto v dojezdu ovlivněny a navíc údajně ani moc dobře netopí. Toto lze řešit dodatečnou montáží nezávislého benzinového topení, tak jak byl chytře vybaven P106 Electric již z výroby. Pokud se jízdou úplně vybije baterie, tak že se vozidlo zastaví, potom stále hrajeme, svítíme, blikáme, fungují posilovače a v případě nezávislého topení také topíme. Zapnutý spotřebič (rádio, světla, stěrače, posilovače, nabíječky elektroniky atd.) - dokonce ani vyhřívání sedadel nebo volantu vzhledem ke své spotřebě a ke kapacitě trakčních baterií, nemají v reálu žádný podstatný vliv na dojezd. V nouzi je opravdu výhodnější vypnout nebo maximálně ztlumit topení nebo klimu a nechat stále zapnuté vyhřívání sedadel a volantu, které mají minimální odběr.

 
         
      Jak dlouho vydrží baterie v elektromobilu? (2014)  
     

- mě vydržely (u P106e) původní NiCd baterie 12 let z toho cca 8 let zůstaly do 80% své kapacity. Podotýkám, že s nimi bylo (původním majitelem) velmi nevybíravě zacházeno. Pokud by původní majitel věděl, jak se o ně starat respektive jak mají být ve vozidle umístěny a jak je nabíjet a vybíjet, jak se starat o elektrolyt, potom bych na ně asi jezdil ještě dnes...... A to je koncepčně cca 25 let starý typ baterií (poč. 90-tých let), dnes v elektromobilech již nepoužívaný. Baterie LiFeYPo4, které jsem použil u P106E, jsou zcela bezúdržbové a při správném nabíjení (je zabezpečeno elektronicky a dál jen "hlavou" dbát na vybíjení ne moc často pod cca 10%), mohou sloužit hodně dlouho. Obecně by zmiňovaných 80% své kapacity měly také baterie dosáhnout po cca 2,5-3tis nabíjecích cyklech - což by u současného typu článků mělo být asi zásadním a neovlivnitelným limitem. Nabíjecím cyklem je v tomto případě myšleno plné  nabití na 100% kapacity tzn pokud vyjedeme 2x 50% - máme pryč jeden nabíjecí cyklus. To znamená, že ujedeme cca 300 tis km. Pokud navíc budeme nabíjet jen na cca 80% kapacity baterie a pouze po asi 10-ti takových nabitích baterie necháme nabít do plna kvůli formátování, potom počet možných nabíjecích cyklů můžeme až ztrojnásobit tj.na cca 8 tis cyklů - tj. téměř 1mil. km - což většina lidí nenajede za život. Každopádně jsem realista, málo kdo bude k autu v noci vstávat a vypínat z nabíjení - ovšem lze to většinou programovat, tak že si to "auto" hlídá samo. Použitelná životnost baterií může být i víc jak 15let. Životností se obecně myslí stav, kdy baterie dosáhne při plném nabití min. 80% své původní kapacity. To znamená, že elektromobilem o dojezdu 150km po skončení životnosti baterií ujedeme do 120km.... Otázkou je zda už nebude po své životnosti zbytek auta. Pokud bude ještě auto funkční a projde technickou a bude nám stačit 120km dojezd, můžeme vesele jezdit dál. Životnost současných baterií je delší, jak životnost celého auta a možná i jeho řidiče. Často i odborníky deklarovaná životnost 5 let je nesmysl.

 
         
      Zkracuje se v zimě dojezd ? (2013)  
     

- obecně ano - u elektromobilů nepřipravených pro zimní provoz. Při teplotě baterií pod cca +10st a zejména pod pod mrazu, výrazně klesá dojezd elektromobilu a zkracuje se životnost baterií. Samozřejmě berme v úvahu i větší valivý odpor zimních pneu, břečku na silnicích atd. Dojezd EV se v zimě zkracuje kvůli prochladnutí bateriových článků / nárůstu tzv. vnitřního odporu článku - častý omyl i rádoby expertů je přisuzování tohoto zkrácení dojezdu zaplému topení nebo klimatizaci. Pokud zabezpečíme zaizolování prostoru pro baterie, potom se samy vyhřejí i při silných mrazech na teplotu 20-30st C díky tzv. vnitřnímu odporu baterie při nabíjení a vybíjení a kvůli odporu balancerů na každém článku. Tyto odpory jsou velmi malé, ovšem článků jsou desítky a každý má svůj balancer (sáhněte si někdy na baterii mobilu, když je v nabíječce). Ze zkušenosti - náš elektromobil (P106e)  nyní jezdí při jakýchkoli venkovních teplotách se stále stejným dojezdem. U EV s vyšším výkonem a vybaveným rychlonabíjením je třeba také řešit případné přehřívání baterií - tzn. je třeba zvládnout jejich teplotní management. U řádně připraveného elektromobilu, uzpůsobeného pro provoz v ČR, se dojezd ani životnost baterie vlivem venkovních nízkých teplot  nezkracuje.

 
          
      Jaké jsou hlavní nutné body pro rozvoj elektromobility? jsou to dotace na nákup nových EV ? (2013)  
     

- rozvoj sítě rychlodobíjecích stanic - standardizovaný systém ChaDeMo, nejlépe na všech hlavních tazích, tak jako na Slovensku (nebo skoro všude jinde....). Nepřímá podpora formou levnější nebo zdarma dálniční známky, možnost odpočtu DPH i pro neplátce, zákaz vjezdu spalovacích aut do center měst, volná parkovací místa atd. atd. Hlavně ne žádné přímé dotace na nákup. Nízká dotace prodej nepodpoří, vyšší dotace povede k nesvárům mezi ostatními skupinami obyvatel, které nákup EV nezvažují. Přímé dotace jsou vždy obecně nespravedlivé.

Obecně největší brzdou rozvoje elektromobility je velmi nízké povědomí potenciálních kupujících.

 
         
      Je naše energetická síť připravená na nabíjení elektromobilů? (2012)  
     

- tento "dotaz" jsem dostal na jedné akci přímo s odpovědí, že není a dlouho nebude. Můj subjektivní názor je: pokud je síť připravená na celodenní napájení TV, vysavačů, fénů, klimatizací atd. potom je i připravena na nabíjení elektromobilů, které jsou jak uvádím výše, akumulačním zařízením a mohou spotřebovávat pouze tzv. noční proud tzn. energetické přebytky, které musí být vyrobeny už jen z toho důvodu, aby se každý kdykoli mohl doma dívat na televizi, PC nebo vysávat či vařit. Jen pro info: energetické přebytky jsou v ČR cca 16TWh tj. dost na každodenní nabíjení statisíců elektromobilů. Čtenář se na mě nesmí zlobit, ale pokud někdo elektromobil nemá a tvrdí, že naše síť je připravená pouze na spotřebiče ,které sám vlastní, potom já vidím problém jinde....

 
         
      Proč výrobci nevyrábí elektromobily s delším dojezdem a ve více karosářských variantách? (2012)  
     

- není problém i dnes vyrobit elektromobil se stabilním dojezdem 400-500km u vozidel nižší střední třídy - baterie cca 60kWh. Zkusme si představit, že je na trhu takový elektromobil od velké zavedené automobilky a stojí např. 400-500 tis Kč. Výrobci obecně by zaznamenaly značný pokles (možná i zastavení) prodeje konvenčních aut se spalovacími motory v této kategorii vozidel. Všichni výrobci by na tuto skutečnost museli reagovat nabídkou obdobných elektrických vozidel, protože spalovací motor by už neměl žádný prostor v čem by mohl elektrickému pohonu konkurovat (snad jen u ještě nedozrálých mozečků, které tvrdí, že správné auto kouří, řve a smrdí benzinem). To by vedlo ve výsledku k obrovským ztrátám tradičních automobilek díky investicím a obecně prostředkům vložených do vývoje a výroby spalovacích motorů (viz. nová motorárna Škoda v Ml.Boleslavi za cca 2mld. Kč). Proto je z pohledu automobilek "rozumné" nabídku EV dávkovat po kouscích, spíše jako marketingový tah, tak aby neodvratný útlum výroby spalovacích motorů byl co nejpomalejší a z jejich pohledu řízený, ale tak, aby zavedené automobilky neztratili nálepku pokrokových výrobců. Popohnat tento vývoj EV mohou výrazně nově vzniklé automobilky typu Tesla Motors, které naopak veškeré prostředky věnují vývoji EV a nemají žádnou zátěž z výroby a vývoje spalovacích motorů.